Obce a poskytování informací (17)

Břeň Jan 14.10.2015 17:49:46

Obchodní tajemství

Čtvrtý typ omezení práva na přístup k informacím je upraven v § 9 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), kterým je ochrana obchodního tajemství.

Obchodní tajemství

Klíčovým pojmem v § 9 zákona č. 106/1999 Sb. je pojem „obchodní tajemství“. Zákon č. 106/1999 Sb. tento pojem nedefinuje, a proto lze odkázat na jeho vymezení v § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož tvoří obchodní tajemství „konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“. Závod, resp. obchodní závod zmíněný v souvislosti s obchodním tajemstvím, je vymezen v § 502 občanského zákoníku, podle něhož „Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“.

Z uvedené legální definice obchodního tajemství lze dovodit, že obchodní tajemství má znaky objektivní (konkurenčně významná, určitelná a ocenitelná skutečnost; souvislost této skutečnosti s obchodním závodem; běžná nedostupnost uvedené skutečnosti v příslušných obchodních kruzích) a subjektivní (vůle vlastníka utajovat dané skutečnosti a dále odpovídající zajištění tohoto utajení).

Definice obchodního tajemství je tedy velmi široká, a proto lze příslušné skutečnosti představující obchodní tajemství popsat pouze demonstrativně, tj. uvedením pouze několika typických příkladů z praxe. Jako skutečnosti představující obchodní tajemství lze považovat např. adresáře zákazníků, výrobní náklady, cenové kalkulace, obchodní záměry, technologické postupy, výrobní vzory a prototypy, receptury, technické plány a výkresy apod.

Ochrana obchodního tajemství

V ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. je stanoveno, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Obchodním tajemstvím však mohou být pouze výše uvedené „skutečnosti“ (ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. tedy „informace“) vykazující znaky obchodního tajemství podle občanského zákoníku. To v praxi především znamená, že předmětem ochrany není určitý dokument (např. smlouva) jako celek, nýbrž pouze takové „skutečnosti“ ve smlouvě uvedené, které naplňují obsahové vymezení pojmu obchodní tajemství. Povinný subjekt tedy např. smlouvu, která obsahuje obchodní tajemství, poskytne žadateli v upravené podobě (budou anonymizovány ty části smlouvy, které mají povahu obchodního tajemství).

Výjimka z ochrany obchodního tajemství

Ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. představuje výjimku ze zákonné ochrany obchodního tajemství tím, že poskytnutí informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků se nepovažuje za porušení obchodního tajemství.

Příkladem veřejných prostředků jsou např. dotace či návratné finanční výpomoci, které jsou upraveny (v oblasti územní samosprávy) v § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.