Zprávy redaktorů

Obec a pozemní komunikace (17)

Nykodým Jiří 15.10.2015 09:32:35

Sjízdnost a schůdnost - část 1.

Obec a pozemní komunikace (17)                                                                                      

/Sjízdnost a schůdnost - část 1./                                                                                                               

 

Sjízdnost a schůdnost dálnic, silnic a místních komunikací je řešena v § 26 a §§ následujících zákona číslo 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Sjízdnost je definována v odst. 1 s tím, že výše uvedené pozemní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb vozidel, přizpůsobený stavebnímu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Obdobně je v odst. 2 definována i schůdnost těchto komunikací s tím rozdílem, že je vtažena pouze na zastavěné území obce.

Co je vlastně stavební stav komunikace ? Stavební stavem komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení, podélné a příčné vlny a výtluky neodstranitelné běžnou údržbou, únosnost vozovky, mostů a navazujících krajnic a vybavení těchto pozemních komunikací součástmi a příslušenstvím. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že se jedná o proměnné vlastnosti pozemních komunikací.

Dopravně technickým stavem dálnic, silnic a místních komunikací se rozumí jejich technické znaky a začlenění do terénu. Pod výše uvedené můžeme zařadit například příčný a podélný sklon, šířkové uspořádání, směrové oblouky rozhledové podmínky apod. Na rozdíl od stavebního stavu se jedná o vlastnosti určující časem neměnný stav komunikace.

Definice povětrnostních situací je obecně známá. Jedná se o stavy, které mohou způsobit zhoršení nebo přerušení sjízdnosti dálnic, silnic, a místních komunikací. Jedná se nejčastěji o  sněžení, námrazu, mlhu, povodně, záplavy a obdobné jevy.

Závadou ve sjízdnosti jsou takové stavy, které nemůže řidič vozidla předvídat, samozřejmě s ohledem na stavební a dopravně technický stav dané pozemní komunikace a povětrnostní situace. Obdobně je definována i schůdnost komunikací ve vtahu k chodcům.

Právní předpisem je jasně definováno, že uživatelé dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků nemají nárok na náhrady škod vzniklých ze stavebního a dopravně technického stavu těchto komunikací. Naopak vlastníci těchto komunikací odpovídají uživatelům za škody vzniklé závadou ve sjízdnosti, resp. schůdnosti, pokud se neprokáže, že nebylo v jejich silách takovouto závadu odstranit a v případě povětrnostních situací tyto zmírnit nebo na ně upozornit. Vlastník uvedených komunikací odpovídá i za případné škody způsobené vlastníkům sousedních nemovitostí, ale pouze ve vztahu ke stavebnímu, popřípadě dopravně technickému stavu komunikací. Odpovědnost za škody způsobené provozem na nich však nemá. Při závadách, způsobených znečištěním dálnice, silnice nebo místní komunikace vzniká povinnost tuto odstranit tomu, kdo znečištění způsobil. Pokud se tak nestane, uvede danou pozemní komunikaci do původního stavu její vlastník a to na náklad toho, kdo závadu způsobil. Nejčastějšími závadami z této oblasti bývá znečištění ropnými látkami, zeminou nebo blátem, vysypaným nákladem apod. Obdobné ustanovení platí i pro případy, kdy dojde k poškození pozemní komunikace s tím, že tomu kdo poškození způsobil vzniká navíc povinnost toto neprodleně oznámit vlastníkovi dotčené komunikace. Pokud nelze závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti neprodleně odstranit je povinnost toho kdo ji způsobil tuto neprodleně označit. Samostatnou kapitolou jsou závady ve sjízdnosti a schůdnosti dálnic, silnic a místních komunikací z důvodu povětrnostních situací a jejich důsledkům. Blíže se jí budeme zabývat v následujícím příspěvku.

Jiří Nykodým