Obce a poskytování informací (18)

Břeň Jan 16.10.2015 20:10:38

Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů

Pátý typ omezení práva na přístup k informacím je upraven v § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), kterým je ochrana důvěrnosti majetkových poměrů.

Podle § 10 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne (nesmí poskytnout) informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o

• daních,
• poplatcích,
• penzijním pojištění,
• zdravotním pojištění, anebo
• sociálním zabezpečení.

Poznámka pod čarou v § 10 uvádí pouze demonstrativní (příkladný, neúplný) výčet zákonů, které vypovídají (mohou vypovídat) o majetkových poměrech osoby soukromého práva (tj. takové osoby, která nemá postavení povinného subjektu ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.).

Ustanovení § 10 zákona č. 106/1999 Sb. tak představuje jakousi zákonnou „pojistku“ ochrany soukromí a osobních údajů, neboť údaj o majetkových poměrech fyzické osoby by měl být chráněn již na základě § 8a zákona č. 106/1999 Sb., který se vztahuje právě k ochraně soukromí a osobních údajů. V této souvislosti uveďme, že ochrana osobnosti, projevů osobní povahy a soukromí fyzické osoby je obecně upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který rozvádí (konkretizuje) základní práva obsažená v Listině základních práv a svobod a v mezinárodních smlouvách o lidských právech a svobodách. Co se týče ochrany osobních údajů, tak tato záležitost je výslovně zakotvena již v Listině základních práv a svobod, podle jejíhož čl. 10 odst. 3 má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Právním předpisem, který v souladu s právem Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí, upravuje mj. práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

Existence ustanovení § 10 zákona č. 106/1999 Sb. má však nepochybně svůj smysl vůči ochraně majetkových poměrů právnických osob.

Majetkové poměry

Podstatným pro výklad ustanovení § 10 zákona č. 106/1999 Sb. je vymezení pojmu „majetkové poměry“, k čemuž se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. června 2008, č. j. 5 As 53/2007-85, když uvedl, že majetkové poměry fyzických a právnických osob tvoří zejména jejich příjmy, které mohou být peněžité, ale i naturální, vlastnictví bytů, nebytových prostor a jiných nemovitých věcí, peněžních prostředků, pohledávek, majetkových práv apod. Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze za daných okolností považovat nejen aktiva, nýbrž i jejich pasiva, a je bez významu, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu.