Financování regionálního školství

Halada Petr 25.10.2015 08:40:26

Jak jsou školy a školská zařízení financována, odkud získávají finanční prostředky na provoz a mzdy?

Podle § 160 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákona, ve znění pozdějších předpisů se ze státního rozpočtu za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle §117 odstavec 1 písmena c) a jazykových škol s právem státní zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovosti, odměny za práci vykonanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů, na výdaje podle § 184 odstavec 1 a 2, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odstavce 9, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.      

Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě nebo žáka příslušné věkové kategorie na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle § 160 odstavec 1 písmeno c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Součástí krajských normativů jsou příplatky na podpůrná opatření stanovená se zřetelem k normované finanční náročnosti podpůrných opatření.

Finanční hospodaření příspěvkových organizací se realizuje podle § 28 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtů svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžními dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizace zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti, tedy vzdělávání. Pouze zřizovatel může příspěvkové organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Zřizovatel také může příspěvkové organizaci uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže například plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo její investiční výdaje jsou větší, než je potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele. Příspěvková organizace se může dopustit porušení rozpočtové kázně a to například tím, že:

• použije finanční prostředky v rozporu se stanoveným účelem
• převede do svého finančního fondu více finančních prostředků, než stanovil zákon nebo rozhodl zřizovatel
• použije finanční prostředky svého fondu na jiný účel, než na který měly být použity
• použije své provozní prostředky na jiný účel, než byly stanoveny
• překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31.12. nepokryla ze svého fondu odměn, nebo neprovede odvod ve lhůtě stanovené zřizovatelem

Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.