Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Schvalování účetní závěrky obcí (1. část)

Gregorová Jiřina 27.10.2015 23:09:03

Schvalování účetních závěrek ve vybraných účetních jednotkách upravuje Vyhláška č. 220/2013 Sb., která stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, včetně obcí, a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování.

Schvalování účetních závěrek ve vybraných účetních jednotkách upravuje od 1. 8. 2013 Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (dále jen vyhláška), která stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, včetně obcí, a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování.

Pro potřeby této vyhlášky se účetní závěrkou rozumí účetní závěrka obce sestavená k rozvahovému dni (k 31.12., případně mimořádná účetní závěrka).
Podle § 18 odst. 1 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji:

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztrát.

Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Nelze tedy schválit či neschválit jednotlivé výkazy, účetní závěrka se posuzuje jako celek.

Vyhláška stanoví, že dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro schvalování účetní závěrky schvalujícímu orgánu přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Vnitřním předpisem lze stanovit, kdo konkrétní podklady připraví a předkládá. U malých obcí jde většinou o starostu obce a účetní, u příspěvkové organizace o ředitele.

Podklady, které se schvalujícímu orgánu předkládají, jsou:

  • schvalovaná účetní závěrka (tedy výkazy Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát, Příloha sestavené k 31.12.)

  • Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, případně zpráva auditora o ověření účetní závěrky (je-li tento dokument v souladu s jinými právními předpisy vypracován),

  • Zpráva o výsledku finanční kontroly (je-li tento dokument v souladu s jinými právními předpisy vypracován),

  • Inventarizační zpráva,

  • Zprávy interního auditu o zjištěních, které se týkají účetnictví (pokud je interní audit v organizaci zřízen. U příspěvkové organizace je zpráva nahrazena zprávou z veřejnosprávní kontroly zřizovatele) a

  • další účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem.

Takovými dokumenty mohou být například Výkaz o plnění rozpočtu, Závěrečný účet obce, Zpráva o hospodářské činnosti obce, Zprávy z kontrol, které byly v průběhu roku vykonány…

Projednávajícím a schvalujícím orgánem je:

  • v případě schvalování účetní závěrky obce: zastupitelstvo obce

  • v případě schvalovaní účetní závěrky obcí zřízené příspěvkové organizace:

rada obce (zřizovatele) nebo

zastupitelstvo obce (kde se rada nevolí)

  • v případě schvalování účetní závěrky dobrovolného svazku obcí: nejméně tříčlenný orgán.

Účetní jednotka si složení členů schvalujícího orgánu určí vnitřním předpisem nejpozději do jednoho měsíce po začátku účetního období, za které má být účetní závěrka schvalována.