Úhrada neinvestičních výdajů na činnost školských zařízení

Halada Petr 31.10.2015 06:41:06

Úhrada neinvestičních výdajů na činnost školských zařízení v obci, které navštěvují děti z jiných obcí, obcí, kde je vytvořen školský obvod a obcí, které zřizují svazkovou školu.

Změny v pravidlech úhrady neinvestičních výdajů mezi obcemi v zákoně číslo 561/2004 Sb. respektive zrušení povinnosti vzájemné úhrady, účinné od 1. ledna 2013 mají za účel promítnout do školského práva změny v metodě rozpočtového určení daní podle zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění zákona číslo 295/2012 Sb.

Současné znění § 178 zákona č. 561/2004 Sb. neupravuje povinnost obce uhradit za dojíždějící žáky obci zřizující základní školu neinvestiční výdaje školy ani školských zařízení sloužících škole. Totéž se týká i předškolního vzdělávání.

Od ledna 2013 totiž vymezil zákon č. 234/2000 Sb. část objemu sdílených daní ve výši 7% pro uplatnění nového kritéria přerozdělování, a sice podle počtu žáků plnících povinnou školní docházku ve školách zřizovaných obcí a dětí v mateřských školách zřizovaných obcí. Protože se však prostředky na úhrady neinvestičních výdajů na provoz školských zařízení mnohdy výrazně odlišují podle nákladovosti na provoz konkrétní školy, je nutné na částku rozdělovanou v rozpočtovém určení daní podle počtu žáků nebo dětí školy pohlížet nikoli jako na přesné nebo dokonce účelově určené vymezení obnosu na školu, ale jako na prostředky poskytované z důvodu plnění úkolů obce ve školství. Dokonce nelze ani hovořit o tom, že by určitá část prostředků v rozpočtovém určení daní byla u příjemce, tedy obce, účelově určena jen k použití na školství. Z praxe však víme, že většině zřizovatelů prostředky získané z rozpočtového určení daní na školství nestačí a musí školám přidávat finanční prostředky z ostatních daňových výnosů nebo rozpočtových příjmů. Zřizovatel školského zařízení také plně hradí náklady na investice do svého školského zařízení, pokud se s ostatními obcemi nedohodne na příspěvku na investice.

Podle zákona číslo 564/2004 Sb. proto obec, která není členem svazku obcí ani smluvní stranou dohody o společném školském obvodu, není povinna hradit neinvestiční výdaje školy ani školských zařízení například školní jídelny nebo školní družiny zřizované jinou obcí.

Pokud mají obce vytvořen společný školský obvod, pak pro tyto obce byla povinnost podílu k úhradě výdajů na školu v § 180 odstavec 1 zrušena, ale povinnost přispívat na školská zařízení sloužící základní škole byla zachována. Od 1.1.2013 proto platí, že výdaje na činnost školských zařízení sloužících základní škole se společným školským obvodem platí obce účastné na dohodě o společném školském obvodu, a to poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích. Jedná se o výdaje jak na provoz, tak i na investice. Podíl na výdajích se určuje podle počtu žáků školy. Zákon totiž v § 180 odstavec 1 bere v potaz službu školských zařízení škole nikoliv jednotlivým žákům. Podstatné proto je, že tato zařízení jsou určena pro žáky obecně a každý žák je může využívat. Podíly na výdajích na školní jídelny, školní družiny, školní kluby, jsou tedy stanovovány podle počtu žáků základní školy s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích bez ohledu na to, zda konkrétní žák skutečně využívá příslušných školských služeb. Obce se ale také mohou domluvit individuálně a odlišně, a pak jejich dohoda bude mít přednost před zákonem.

V zákoně číslo 561/2004 Sb. se na podíl obcí na financování základní školy zřízené svazkem obcí použije § 180 odstavec 1 obdobným způsobem jako na školy se společným školským obvodem. Záleží ale také na stanovách svazku obcí, jak z vůle členských obcí určí zdroje příjmů svazku obcí a povinnosti členů svazku (§ 50 odstavec 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.