Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Fáze trestního řízení

Blažek Jakub 31.10.2015 14:39:37

Průběh a jednotlivé fáze trestního řízení

Fáze trestního řízení

Trestní řízení je upraveno v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „trestní řád“). Ačkoliv tvoří trestní řízení jeden proces, rozlišujeme následující stadia trestního řízení:

  • Přípravné řízení
  • Předběžné projednání obžaloby
  • Hlavní líčení
  • Opravné řízení
  • Řízení vykonávací[1]

Přípravné řízení je tzv. předsoudní fází trestního řízení. Na rozdíl od řízení před soudem se jedná o neveřejné řízení. Probíhá před policejním orgánem, pod dozorem státního zástupce. Vyšetřovací úkony ale může provádět i státní zástupce. Již v této fázi trestního řízení jsou ale shromažďovány důkazy, které jsou použitelné před soudem, zejména pak výslechy svědků, popř. jiné neodkladné a neopakovatelné úkony.

Nejdůležitějším stadiem trestního je pak řízení před soudem – hlavní líčení, kde by mělo ležet těžiště dokazování. Jedině v hlavním líčení se pak rozhoduje o otázce viny a případně trestu. V této fázi trestního řízení se uplatňují základní zásady trestního řízení, jako např. obžalovací zásada, zásada oficiality, zásada veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti, princip soudcovské nezávislosti.[2]

Předběžné projednání obžaloby je fáze trestního řízení, která může a nemusí nastat. Jejím účelem je odstranění případných vad obžaloby, aby se soud zabýval jen takovými obžalobami, které jsou dostatečně důvodné.

Opravné řízení je řízení o řádných či mimořádných opravných prostředcích, tedy zejména o stížnosti či odvolání, popř. o dovolání či stížnosti pro porušení zákona. Účelem opravného řízení je náprava konkrétního nezákonného a nesprávného rozhodnutí. Zatímco řádné opravné prostředky směřují proti nepravomocným rozhodnutím, ty mimořádné směřují proti již pravomocným soudním rozhodnutím a měly by odstraňovat nejzásadnější pochybení, k nimž mohlo v průběhu trestního řízení dojít.

Řízení vykonávací pak upravuje výkon rozhodnutí, tedy např. výkon trestu odnětí svobody. Tato fáze nastává po pravomocném skončení věci. Vzhledem k závažnosti vykonávacího řízení je toto svěřeno do pravomoci soudu.

 

JUDr. Jakub Blažek, advokát

 

[1] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo procesní. 2. vydání, Praha: Leges 2011, s. 465.

[2] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo procesní. 2. vydání, Praha: Leges 2011, s. 465.