Povinnosti při nakládání s obecním majetkem I

Blažek Jakub 31.10.2015 14:41:28

Jaké jsou povinnosti při nakládání s obecním majetkem a jaké jsou důsledky porušení těchto povinností?

V posledních pěti letech zcela nepochybně vzrostl počet trestně stíhaných zastupitelů. Zatímco v roce 2010 bylo trestně stíhaných zastupitelů 5, v loňském roce jich bylo více než 70. Nejčastěji dochází k trestnímu stíhání zastupitelů obcí v souvislosti s údajně nevýhodnými transakcemi s obecním majetkem.

Nakládání s obecním majetkem je primárně upraveno v § 38 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“). Z úpravy zákona o obcích a známé judikatury[1] lze dovodit, že zastupitelé mají povinnost při nakládání s obecním majetkem dodržovat tzv. fiduciární péči, resp. péči řádného hospodáře a tzv. povinnost loajality.

Povinnost loajality

Povinnost loajality představuje zejména povinnost zastupitele, starosty či jakéhokoliv jiného představitele samosprávy povyšovat zájem územně samosprávného celku nad jakýmkoliv jiným zájmem vlastním, popř. zájmem třetích osob. Při svém rozhodování, vč. hlasování na zastupitelstva, je tak povinen hlasovat pro takové řešení, které je podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí pro územně samosprávný celek tím nejlepším. Povinnosti loajality se projevuje v některých právních předpisech stanovením zcela konkrétních povinností, které např. souvisí se střetem zájmů a povinností zastupitele takový střet zájmu před hlasováním oznámit.[2]

Podle zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“) dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.

Povinnost péče řádného hospodáře

Povinnost péče řádného hospodáře pak představuje povinnost zastupitelů a starostů jednat vždy tak, aby obci nevznikala škoda, aby byl chráněn její majetek a aby byl tento majetek spravován účelně a hospodárně. V případě, že dochází ke zcizení nemovitého majetku, mělo by k takovému zcizení docházet za cenu v místě a čase obvyklou, a v případě, že majetek není zcizován za cenu v místě a čase obvyklou, měla by být odchylka od této ceny odůvodněna. Důvodem pro odchýlení se od ceny v místě a čase obvyklé pak může být v zásadě jen jiná (než ekonomická) výhoda pro obec.

JUDr. Jakub Blažek, advokát

[1] Srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 827/2012.

[2] § 8 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.