Komentář – Praktické důsledky trestního stíhání zastupitelů

Blažek Jakub 31.10.2015 14:43:48

Jaké jsou důsledky trendu tvrdého postihu zastupitelů měst a obcí za byť sebemenší pochybení?

Jak jsem již v jednom z předchozích článků uvedl, počet trestně stíhaných zastupitelů v posledních pěti letech dramaticky vzrostl. Ze statistik Unie obhájců ČR, která zmapovala z informací z médií a od svých členů (tedy nikoliv z nějaké centrální evidence) množství trestních stíhání vedených proti zastupitelům v posledních pěti letech, vyplývá, že nárůst trestně stíhaných zastupitelů představuje stovky procent. Unie obhájců ČR za posledních 5 let napočítala 266 stíhaných zastupitelů. Zajímavé ale je, že v roce 2010 bylo trestně stíhaných zastupitelů 5, zatímco v roce 2013 jich bylo 78 a v roce 2014 činil počet trestně stíhaných zastupitelů 72. To znamená, že polovina trestně stíhaných zastupitelů za posledních 5 let připadá na poslední dva ukončené kalendářní roky.

Je zcela správné, pokud jsou trestně stíháni zastupitelé, kteří se skutečně nějakého trestného činu dopustili a obci tak způsobili nemalé škody. Riziko ale spatřuji v těch případech, kdy jsou trestně stíháni zastupitelé, kteří žádný trestný čin nespáchali, jednali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s péčí řádného hospodáře, ve prospěch obce, a přesto se dočkali trestního stíhání. Takovýto negativní trend vede místy až k paralýze územní samosprávy.

Nejkřiklavějším mediálně známým případem je situace na magistrátu hl. m. Prahy. Aniž bych hodnotil konkrétní okolnosti případu, je potřeba se zamyslet nad obecnou rovinou této causy. V současné době obžalovaní radní byli postaveni před problém, který vznikl za doby působení jejich předchůdců. Když nastoupili radní do svých funkcí, město Praha již bylo vázáno zřejmě nevýhodnou smlouvou, kterou nebylo možné jednoduše jednostranně ukončit. Za této situace se radní snažili najít způsob, jakým v podstatě minimalizovat škody, které nezpůsobili. Volili tak mezi několika špatnými řešeními a snažili se zvolit to nejméně špatné. Bylo přitom zřejmé, že ať už rozhodnou jakkoliv, bude jejich rozhodnutí pro hl. m. Prahu znamenat další výdaje, které bude třeba vynaložit. Za toto své rozhodnutí jsou nyní radní obžalováni.

V důsledku obdobných případů jsou tak často zastupitelé postaveni před situaci, kdy se v podstatě nemohou vyhnout riziku trestního stíhání, ať už rozhodnou jakkoliv. Z toho vyplývá obava (dle informací České televize až 60%) zastupitelů či radních učinit jakékoliv rozhodnutí. Plíživě tak přesouvají odpovědnost za svá rozhodnutí na znalce, advokáty a jiné externí poradce. Ve větších městech tak již takřka neexistuje rozhodnutí bez znaleckého posudku či posudku advokátní kanceláře. Právní jistota zastupitelů je tak silně otřesena a kandidovat do zastupitelstva měst a obcí tak znamená vykročit na velmi tenký led. Ačkoliv totiž může soud nakonec zastupitele obžaloby zprostit, jejich politický a mnohdy i soukromý život je trestním stíháním zcela zdevastován.

JUDr. Jakub Blažek, advokát