Odpovědnost státu za nezákonné trestní stíhání

Blažek Jakub 31.10.2015 14:44:38

Jaké jsou možnosti obrany proti nezákonnému trestnímu stíhání, resp. nese za pochybení někdo odpovědnost?

Tak jako zastupitelé nesou případnou trestněprávní či občanskoprávní odpovědnost za svá nesprávná rozhodnutí, i stát nese odpovědnost za svá nezákonná rozhodnutí. Jedním z nejzásadnějších rozhodnutí státu, resp. státních orgánů je zahájení trestního stíhání nějaké osoby. Jak má ale taková osoba postupovat a domáhat se škody poté, co vyjde, např. na základě zprošťujícího rozsudku, že trestní stíhání bylo nezákonné.

Náhrada škody za nezákonné trestní stíhání je upravena v zákoně č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem“).

Nesprávným úředním postupem je i vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání, popř. nezákonné vzetí obviněného do vazby. Nezákonně trestně stíhaná osoba se pak může domáhat náhrady veškeré újmy, která jí nezákonným rozhodnutím vznikla. To znamená, že se může domáhat ušlého zisku (např. zisk ušlý v důsledku vzetí do vazby), náhrady za ztrátu na výdělku (pokud je např. uvolněný zastupitel v důsledku trestního stíhání odvolán a tím přijde o náhradu mzdy poskytovanou po dobu výkonu funkce), náhrady nemajetkové újmy (pokud např. v důsledku trestního stíhání vzniknou obviněnému zdravotní komplikace, zhorší se mu rodinný život atd.). V neposlední řadě se může poškozený domáhat majetkové újmy v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení advokátem. Konkrétní rozsah náhrady újmy není nijak omezen, avšak je nutné vznik újmy vždy prokázat. Doporučuji proto pečlivě archivovat veškeré doklady, které škodu prokazují (faktury advokáta, lékařské zprávy, výplatní pásky, případné zprávy médií informující o trestním stíhání).

Nárok na náhradu újmy se uplatňuje u Ministerstva spravedlnosti ČR, a to do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o vzniku škody a o tom, kdo za ní odpovídá, dozvěděl. V praxi tak bude počátek doby k uplatnění náhrady újmy běžet okamžikem právní moci zprošťujícího rozsudku.

Ministerstvo spravedlnosti ČR má pak lhůtu šesti měsíců na to, aby o nároku rozhodl. Pokud tak neučiní, nebo nárok nepřizná v plné výši (což je nejčastější situace), je potřeba se s nárokem obrátit na občanskoprávní soud.

Vzniklou újmu je pak stát oprávněn vymáhat na konkrétních osobách, které nezákonné rozhodnutí vydaly, tedy např. na příslušném vyšetřovateli Policie ČR, nebo státním zástupci. V praxi ale k uplatnění takového regresního nároku obvykle nedochází, což je zásadní rozdíl oproti přísnosti, kterou policie a státní zástupci kladou na rozhodování zastupitelů obcí.

JUDr. Jakub Blažek, advokát