Majetek obce

Gregorová Jiřina 31.10.2015 23:06:24

Definici pojmu majetek a jeho členění můžeme nalézt v řadě různých právních předpisů. Zabýváme-li se oblastí účetnictví, budeme pojem majetek brát z pohledu Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Definici pojmu majetek a jeho členění můžeme nalézt v řadě různých právních předpisů. Je zřejmé, že význam tohoto slova se liší a bude uzpůsoben pro potřeby konkrétního právního dokumentu. Zabýváme-li se oblastí účetnictví, budeme pojem majetek brát z pohledu Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví) ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen vyhláška), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Českým účetním standardem č. 710 - Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.

Základní třídění majetku provádíme z hlediska časového. Majetek a závazky se člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.(§ 19 odst. 7 zákona o účetnictví).

Dlouhodobý majetek tvoří podstatnou a důležitou část aktiv účetní jednotky. Podle členění položek rozvahy dělíme majetek na:

A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek

A.II. Dlouhodobý hmotný majetek

A.III. Dlouhodobý finanční majetek.

Syntetické účty majetku začínají nulou.

Dlouhodobý majetek může obec nabývat několika způsoby:

• úplatným převodem (koupí nebo směnou)

• vytvořením vlastní činností

• bezúplatným převodem a darem.

O vyřazení dlouhodobého majetku účtuje obec v souvislosti s jeho

• úplatným převodem (prodejem),

• bezúplatným převodem (např. svěřením do správy své příspěvkové organizaci),

• z důvodu likvidace,

• z důvody manka, škody,

• vkladem do obchodní společnosti nebo

• neuskutečněným zařazením do užívání.

Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek způsoby podle ustanovení zákona o účetnictví a to k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Pravidla oceňování majetku upravuje § 25 zákona o účetnictví.

• Hmotný a nehmotný majetek pořízený úplatným převodem se oceňuje pořizovací cenou,

• majetek vytvořený vlastní činností se ocení vlastními náklady,

• kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,

• majetek nabytý bezúplatným převodem a ostatní majetek se oceňuje reprodukční pořizovací cenou a

• v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo bezúplatného převodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami, navazuje účetní jednotka na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala (§ 25 odst. 6 zákona o účetnictví).

Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se týká § 55 vyhlášky.

Reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

Vlastní náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami.

Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, sloužícím jednotnému účelu, se ocení soubor jako celek.