Rušení obecně závazné vyhlášky obce

Kříž Erich 31.10.2015 23:40:30

Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy, které místní samosprávy přijímají ve své samostatné působnosti. Jsou k tomu zmocněny přímo v Ústavě (zákon č. 1/1993 Sb.), konkrétně v jejím čl. 104 odst. 3.

Ústavní zmocnění je pak prováděno § 7 a 10 zákona č. 128/2000 Sb. (zákon o obcích) a v případě hlavního města Prahy § 44 zákona č. 131/2000 Sb. (zákon o hlavním městě Praze).

§ 10 zákona č. 128/2000 Sb. pak stanovuje, že vyjma případů stanovených speciálním zákonem je možné vydat obecně závaznou vyhlášku obce k zabezpečení místních záležitostí (písm. a), pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků (písm. b) a k zajištění čistoty ulic a jiných veřejných prostranství (písm. c). Obdobně je upravena problematika pro Prahu a to ve výše zmíněném zákoně o hlavním městě Praze.

Je celkem nasnadě, že tak, jak je možné v případech, že odporují ústavním zákonům rušit zákony běžné, musí být obdobná procedura upravena i pro rušení obecně závazných vyhlášek obcí. Nicméně může se tak stát pouze v případě, že obecně závazná vyhláška odporuje zákonu, lidským právům nebo ústavě.

V případě, že vyhláška odporuje zákonu, Ministerstvo vnitra vyzve obec ke sjednání nápravy. Pokud ta do 60 dnů od doručení této výzvy nápravu nezjedná, Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost vyhlášky, přičemž účinnost vyhlášky je pozastavena doručením rozhodnutí o pozastavení účinnosti (§ 123 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.).  Pokud proti tomuto rozhodnutí o pozastavení účinnosti není podán rozklad nebo byl ministrem vnitra zamítnut a obec nesjedná v 60 denní lhůtě nápravu, podá Ministerstvo vnitra návrh Ústavnímu soudu na zrušení vyhlášky (§ 123 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.).

Jak bylo popsáno výše, obecně závazná vyhláška může být v rozporu i s lidskými právy. V takovém případě není stanovena šedesátidenní lhůta pro zjednání nápravy – místo toho Ministerstvo vnitra automaticky a ihned pozastaví účinnost daného předpisu (§ 123 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.) poté již následuje stejný postup jako u rozporu se zákonem (§ 123 odst. 3 zákona číslo 128/2000 Sb.).

Lze tedy shrnout, že ústavně garantované právo na samosprávu je chráněno i úpravou možnosti rušení obecně závazných vyhlášek, které je možné pouze ze zákonem vymezených důvodů a je pod kontrolou Ústavního soudu tak, aby nedocházelo k zásahům státní správy do výkonu samosprávy.