Rušení dalších předpisů vydávaných obcemi

Kříž Erich 31.10.2015 23:41:45

V předchozím díle jsme popsali, jakým způsobem mohou být rušeny obecně závazné vyhlášky obcí, tedy předpisy, které obce vydávají v samostatné působnosti. V tomto článku se zaměříme na jiné předpisy vydávanými orgány obecní samosprávy – zejména se bude jednat o usnesení a nařízení obce.

Usnesení jsou rozhodnutí kolektivního orgánu (tedy v případě obcí například zastupitelstvo obce nebo rada obce, ale také komise nebo konkrétně osadní výbor), k jehož přijetí je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných členů tohoto orgánu v případě, že je usnášeníschopný.

Pro zrušení usnesení, které bylo přijato v samostatné působnosti, existuje obdobný postup jako v případě obecně závazné vyhlášky obcí. Předně Ministerstvo vnitra vyzve obec ke zjednání nápravy.  Pokud nezjedná příslušný orgán obecní samosprávy nápravu do šedesáti dnů od doručení výzvy, Ministerstvo vnitra pozastaví dané usnesení (§ 124 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.). Dále ministerstvo podá návrh na zrušení usnesení v případě, že po marném uplynutí lhůty nedojde k nápravě (§ 124 odst. 3 zákona 128/2000 Sb.). Obec má po celou dobu možnost sjednat nápravu, v takovém případě je Ministerstvo vnitra povinno vzít návrh na zrušení zpět (§ 124 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb.), případně zrušit rozhodnutí o pozastavení takovéhoto rozhodnutí kolektivního orgánu obecní samosprávy (§ 124 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.).

Kromě toho se tato ustanovení nevztahují na porušení předpisů v rámci občanského, obchodního nebo pracovního práva, tedy například v případě, že bude rozhodnutí v rozporu se zákonem 89/2012 Sb. – Novým občanským zákoníkem v aktuálním znění, nebo v případech, že je porušení předpisů upraveno v rámci jiného, speciálního, zákona. Tak je tomu například v případě zákona č. 320/2001 Sb. (zákon o finanční kontrole) nebo zákona č. 420/2004 Sb. (zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků), viz § 124 odst. 6 zákona č. 128/2000 Sb.

Kromě toho zákon již nestanovuje výlučnou pravomoc Ústavního soudu pro posuzování protiprávnosti daného předpisu, ale je možný přezkum i obecným (nebo spíše správním) soudem.

Lze tedy konstatovat, že zatímco v případě obecně závazných vyhlášek je stanovena poměrně striktní ochrana a v konečné instanci přezkum Ústavním soudem, v případě jiných rozhodnutí takto přísná ochrana stanovena není.