Zprávy redaktorů

Rušení předpisů obce v přenesené působnosti

Kříž Erich 31.10.2015 23:42:54

V předchozích dvou dílech jsme se seznámili s procesem rušení předpisů, které orgány obce přijaly v samostatné působnosti. V tomto díle si přiblížíme rušení předpisů, které byly přijaty v působnosti přenesené.

Tyto předpisy nepožívají ochrany ústavního práva na samosprávu, které je pro vydávání předpisů územních samosprávných celků zakotvena v článku 104 odst. 3 Ústavy (1/1993 Sb.). Na druhou stranu platí, že výkon státní správy může být svěřen orgánům samosprávy, pouze pokud to výslovně umožní zákon (viz článek 107 Ústavy). Tedy pro přijímání těchto předpisů je třeba výslovného zákonného zmocnění.

Vzhledem k tomu, že jde de facto o výkon státní správy, nadřízeným orgánem obecních a obdobných úřadů je krajský úřad, v jehož obvodu se obec nachází.  Ten má také pravomoc nařízení obce zrušit, pokud je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem (tedy zde se jedná i o právní předpisy kraje nebo předpisy vydávané vládou).

Procedura je v hrubých rysech obdobná rušení obecně závazné vyhlášky. V tomto případě vyzve krajský úřad obec k nápravě, kromě případů zjevného porušení základních lidských práv, v takovém případě se může krajský úřad rovnou obrátit na Ústavní soud. V případě, že příslušný obecný úřad nezjedná nápravu do 60 dní, krajský úřad pozastaví platnost daného nařízení (§ 125 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.). V tomto rozhodnutí také stanoví krajský úřad lhůtu k nápravě. V případě, že daná obec nezajistí nápravu, podá daný příslušný krajský úřad návrh na zrušení dotyčného nařízení obce k Ústavnímu soudu (§ 123 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.).

Pokud kdykoliv v době do rozhodnutí Ústavního soudu obec napraví pochybení, je zrušeno rozhodnutí krajského úřadu ve lhůtě do 15 dní od napravení vady obcí (§ 125 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb.).

V případě, že se jedná o jiné rozhodnutí obecních úřadů vydané v přenesené působnosti, může krajský řad pozastavit platnost takového rozhodnutí a v případě, že se jedná o explicitní porušení lidských práv, může takové rozhodnutí bez varování zrušit (§ 128 odst. 1 a 2 zákona 128/2000 Sb.).

Můžeme tedy uzavřít, že ačkoliv kontrola předpisů v přenesené působnosti vychází z jiných ideových základů a vydávání takovýchto předpisů není chráněno Ústavou, je ochrana obcí proti jejich rušení velice podobná ochraně tvorby předpisů vydávaných v samostatné působnosti.