Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Působnost a pravomoc starosty

SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Přesto je postavení starosty obce mezi členy zastupitelstva obce výjimečné a unikátní.

 Starosta obce:

  • jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu (dle zákona č. 312/2002 Sb.) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů.
  • odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok
  • plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a staví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu,
  • jmenuje, odvolává vedoucí odborů obecního úřadu a stanovuje jim plat, pokud není zřízena rada obce
  • může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech
  • může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
  • odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce podle zákona o svobodném přístupu k informacím[1]
  • zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu
  • rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,
  • plní další úkoly stanovené zákonem o obcích a zvláštními zákony (např. oprávnění řídit obecní policii[2] či úkoly v době krizového stavu[3]; důležité postavení má starosta při organizaci voleb, zejména zajišťuje distribuci volebních lístků, ustanovuje okrskové volební komise a informuje voliče),
  • plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu,
  • svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis ze zasedání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce,
  • spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce
  • může pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné (věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce),
  • zřizuje pro výkon přenesené působnosti v případech stanovených zvláštními zákony zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy,
  • při slavnostních příležitostech má oprávnění užívat závěsný odznak, který je tvořen velkým státním znakem, po jehož obvodu je text Česká republika (rada obce může pověřit užíváním tohoto znaku i jiné členy zastupitelstva nebo tajemníka obce),
  • starosta vykonává i některé pravomoci v období mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním zastupitelstva obce.

Hledisko malých obcí

Úloha starosty malé obce může být poměrně složitá, a to především v obcích, kde se nevolí rada obce a kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu. Především pro malé obce je velkým problémem skutečnost, že starosta zastupuje pouze obec navenek a nemůže proto tvořit vůli obce (vyjma již uvedených případů dle § 103 odst. 4 písm. g zákona o obcích). Jakkoliv tedy obecné právní vědomí přisuzuje starostovi obce rozsáhlá oprávnění, opak je skutečností. S rozdělením pravomocí mohou mít především malé obce obrovské problémy. Musíme si uvědomit, že funkce starosty je funkcí politickou a zákon nespojuje s touto funkcí (podobně jako u ostatních členů zastupitelstva) žádné znalosti. I zde však samozřejmě platí zásada Ignorantia legis non excusat čili neznalost zákona neomlouvá.

Dalším problémem může být malá operativnost zastupitelstva obce (zastupitelstvo obce se může sejít nejdříve 1 týden od zveřejnění informace o konání zastupitelstva, a to i v mimořádných případech). Tato skutečnost často vede starosty malých obcí k úkonu, který nemají právo uskutečnit bez usnesení zastupitelstva obce, a který je tedy neplatný. Starosta se zde spoléhá na zásadu Nemo iudex sine actore tedy kde není žalobce, není ani soudce.

K uvedenému problému se vyjadřuje také již uvedená studie Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím[4], podle které by většina starostů přivítala zvýšení samostatné rozhodovací pravomoci starostů s odkazem, že „nyní je starosta spíše nástrojem zastupitelstva“. Je otázkou, zda by pak případné zvýšení samostatné rozhodovací pravomoci starostů nemělo být navázáno i na institut přímé volby starosty obce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[1] zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

[2] § 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

[3] § 23 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

[4] Galvasová, I. a kol., (2007): Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním  přihlédnutím k malým obcím, závěrečná výzkumná zpráva, [online], [cit. 2009-02-02], http://www.mvcr.cz/clanek/identifikace-kompetenci-zatezujicich-vykon-verejne-spravy-se-zvlastnim-prihlednutim-k-malym-obcim.aspx (str. 53)