Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Aktivní a pasivní volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí

SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00

Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením. Členové zastupitelstva jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

Právo volit (tzv. aktivní volební právo) do zastupitelstva obce (města nebo hlavního města Prahy) má občan obce, který:

  1. je státním občanem České republiky
  2. alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl 18 let
  3. je v den voleb v této obci (městě nebo hlavním městě Praze) přihlášen k trvalému pobytu.

Právo volit v obecních volbách má též státní občan jiného státu, který naplňuje podmínky uvedené pod písmeny b) a c), a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byly vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Od 1 května 2004 na základě čl. 19 Smlouvy o založení Evropského společenství ve znění Amsterodamské smlouvy tak mohou občané ostatních členských států EU volit v českých obecních volbách, splňují-li výše uvedené podmínky. Pro obě uvedené skupiny občanů oprávněných volit v obecních volbách zavádí zákon o volbách do zastupitelstev obcí legislativní zkratku „volič“.[1]

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí zároveň stanoví překážky ve výkonu volebního práva, kterými jsou:

  1. zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
  2. zbavení způsobilosti k právním úkonům,
  3. zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, nebo
  4. výkon vojenské základní nebo náhradní služby, vyžaduje-li to plnění povinností z této služby vyplývajících (toto ustanovení je vzhledem k přijetí zákona č. 585/2004 Sb., branný zákon, překonané), nebo služba vojáka z povolání v zahraničí.[2]

 

Právo být volen (tzv. pasivní volební právo) má každý volič, který není zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo není ve výkonu trestu odnětí svobody.

Na pasivní volební právo tak nemají vliv takové překážky výkonu volebního práva, kdy volič např. vykonává službu vojáka z povolání v zahraničí nebo kdy je voličova osobní svoboda omezena z důvodu ochrany zdraví lidu. Důvodem pro toto odlišné pojímání výkonu práva volit a být volen je ta skutečnost, že volič sice ze zákonem stanovených důvodů nemůže realizovat svoje aktivní volební právo, ale to mu nemůže zabránit, aby se po odpadnutí těchto překážek mohl (bude-li zvolen) účastnit zasedání zastupitelstva obce, jako jeho řádně zvolený člen.

K aktivnímu i pasivní volebnímu právu se vyjadřuje i judikatura Ústavního soudu: Je-li zákonem podmínka trvalého pobytu stanovena jako condicio sine qua non volitelnosti do orgánu obce, nutno s ní jako s takovou ze strany zastupitelů zacházet; nelze být občanem jedné obce pro jednu oblast veřejného práva (např. daňového) a občanem obce druhé pro jinou oblast veřejného práva[3].

Tento nález Ústavního soudu zamítl ústavní stížnost stěžovatele ve věci rozhodnutí přednosty Okresního úřadu, kterým byl vysloven zánik mandátu člena zastupitelstva města z důvodu ztráty volitelnosti a to v případě, kdy člen zastupitelstva města byť krátkodobě a formálně, změnil místo trvalého bydliště mimo město, jehož byl členem zastupitelstva.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí[4] také pamatuje na výčet funkcí, se kterými je funkce člena zastupitelstva neslučitelná. Jedná se o zaměstnance zařazeného do obecního úřadu této obce, do pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu či finančního úřadu. Podmínkou však je, že tento zaměstnanec přímo vykonává státní správu k územní působnosti této obce nebo je jmenován přímo starostou. Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná i s jinými funkcemi podle zvláštních právních předpisů[5]. V případě této neslučitelnosti však nelze vyslovit ztrátu funkce člena zastupitelstva, ale lze za takovéto porušení zákona pouze iniciovat zánik jiné funkce, neslučitelné s funkcí člena zastupitelstva, podle tohoto zvláštního zákona, pokud tato jiná funkce nezaniká přímo ze zákona dnem zvolení za člena zastupitelstva.[6]

Nejen z hlediska malých obcí je důležité usnesení Ústavního soudu[7], kterým byl pro nedodržení ústavně předepsané procedury zrušen zákon č. 96/2005 Sb[8]. Tímto usnesením byl nepřímo zrušen mimo jiné i odst. 5 §5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, který stanovil, že funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace obce, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce a strážníka obecní policie. Neslučitelnost je dána vůči zastupitelstvu, které příslušnou příspěvkovou organizaci, organizační složku nebo obecní policii zřídilo. Toto ustanovení v praxi znamenalo, že například ředitel základní školy (zřízené obcí) nemohl být zároveň členem zastupitelstva této obce. Jako nešťastná se jevila i skutečnost, že neslučitelnost funkcí byla aplikována v průběhu volebního období.

K této skutečnosti se váže také nález Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2008 sp. zn. III. ÚS 361/05. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil napadené usnesení zastupitelstva obce, na základě kterého zanikl stěžovatelův mandát člena zastupitelstva obce z důvodu neslučitelnosti této funkce s jeho funkcí vedoucího organizační složky obce a to na základě tehdy platného ustanovení odst. 5 §5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které bylo do tohoto zákona vloženo zákonem č. 96/2005 Sb., účinným od 1. 3. 2005. Zároveň zrušil usnesení krajského soudu, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení uvedeného usnesení zastupitelstva obce.[9]

 

 

[1] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 663

[2] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 663

[3] Nález Ústavního soudu ze dne 10. října 2000 sp. zn. IV. ÚS 420/2000

[4] Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[5] Např. s funkcí předsedy, místopředsedy a člena Nejvyššího kontrolního úřadu.

[6] Koudelka, Z.: Samospráva. Praha : Linde, 2007, ISBN: 978-80-7201-665-5, str. 170.

[7] Nález Ústavního soudu ze dne 22. června 2005 sp. zn. Pl. ÚS 283/2005  

[8] Zákon č. 96/2005 Sb, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů)

[9] Nález Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2005 sp. zn. III. ÚS 361/05