Pravomoc a působnost zastupitelstva - 2. část
SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00
Jak již bylo uvedeno v předchozím článku, můžeme v odborné literatuře nalézt dělení samostatné působnosti zastupitelstva obce na působnost nařizovací, organizační a kreační, kontrolní, vnitřní a působnost v základních otázkách rozvoje územního obvodu. Tento článek je věnovaný působnosti organizační a kreační, kontrolní, vnitřní a působnosti v základních otázkách rozvoje územního obvodu
Organizační a kreační působnost
V této oblasti je v pravomoci zastupitelstva především oprávnění volit z řad svých členů starostu a místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, zřizovat a zrušovat obecní policií, zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce a peněžní fondy obce. Zastupitelstvo obce též volí své zástupce do jiných orgánů, jako jsou svazky obcí, valné hromady obchodních společností, kde mají majetkovou účast[1].
Zastupitelstvo zřizuje a ruší výbory, volí a odvolává jejich předsedy a další členy. Při této činnosti by se mělo řídit zásadou efektivnosti a účelnosti.
Zastupitelstvo se však podílí i na ustavování jiných orgánů podle jiných právních předpisů. Příkladem může být volba přísedících okresních soudů.[2]
Kontrolní působnost
Zastupitelstvu obce není zákonem svěřena veškerá samostatná působnost obce. Má však prostředky, jak kontrolovat obecní radu popřípadě další orgány. Především rozhoduje o složení rady, může členy rady i odvolat. Zastupitelstvu též přísluší schvalovat rozpočet a závěrečný účet za uplynulý rok, což je rovněž významný kontrolní nástroj. Dále je to již zmíněná možnost starosty pozastavit výkon usnesení rady v otázkách samostatné působnosti, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě starosta tuto záležitost předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Nepřímo je tak zachován vliv zastupitelstva obce i na tyto otázky.[3]
Vnitřní působnost
Zastupitelstvu obce přísluší rozhodovat o svých vnitřních poměrech. Jde o další významnou charakteristiku samosprávy. Spadá sem ověřování voleb svých členů, zřizování svých orgánů a orgánů obce, určování počtu svých členů, hranic případných volebních obvodů, stanovení pořadu jednání, vnitřních pravidel svého jednání, jednacího řádu atd. [4]
Jedná se o ústavně zaručené právo a v případě nezákonného zásahu do tohoto práva disponuje zastupitelstvo možností podání ústavní stížnosti[5] k Ústavnímu soudu ČR.[6]
Působnost v základních otázkách rozvoje územního obvodu
Zastupitelstvo rozhoduje v základních otázkách samostatné působnosti. Do této podmnožiny samostatné působnosti bychom mohli zařadit záležitosti existence obce a jejich územních změn jako jsou slučování s jinou obcí a připojení k jiné obci, navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce, rozhodování o zřízení a názvech částí obce a o názvech ulic a dalších veřejných prostranství. K posledně jmenovanému je nutno uvést, že samotné rozhodování o názvu obce nespadá do samostatné působnosti, neboť ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra. Obec prostřednictvím rozhodnutí zastupitelstva podává pouze návrh názvu obce.
V neposlední řadě do této skupiny působnosti patří schvalování programu rozvoje obce, uzavírání smluv mezi obcemi ke splnění konkrétního úkolu, rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a její formě a také rozhodování o vyhlášení místního referenda. Zastupitelstvo také rozhoduje o udělování a odnímání čestného občanství a cen obce.
Zastupitelstvo obce rozhoduje také o pořízení územního a regulačního plánu podle stavebního zákona.[7] Územní plán obce představuje jeden z nejvýznamnějších dokumentů, který stanoví rozvoj obce.
[1] Filip, J.: Ústavní právo České republiky. I. díl. 4. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003, ISBN: 80-210-3254-5, str. 488
[2] § 64 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů
[3] Filip, J.: Ústavní právo České republiky. I. díl. 4. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003, ISBN: 80-210-3254-5, str. 490
[4] Filip, J.: Ústavní právo České republiky. I. díl. 4. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003, ISBN: 80-210-3254-5, str. 490.
[5] čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy ČR, § 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
[6] Filip, J.: Ústavní právo České republiky. I. díl. 4. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003, ISBN: 80-210-3254-5, str. 490.
[7] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.