Zasedání a usnášení se zastupitelstva

SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00

První (ustavující) zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.

Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce.[1]

Zastupitelstvo se dále schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání se v tomto případě koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce. Kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.

K problematice společných schůzí členů zastupitelstva obce se vyjadřuje judikatura – například v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2006. Pokud není podle tohoto rozsudku náplní setkání zastupitelů obce projednání a rozhodnutí konkrétní věci, a to v podobě přijetí usnesení či jiných závazných právních aktů při respektování procedurálních pravidel, tak zastupitelstvo obce nevykonává svoji zákonem svěřenou působnost. Zastupitelé totiž za tohoto stavu nekonají zasedání zastupitelstva ve smyslu obecního zřízení či krajského zřízení. Schůzky zastupitelů pouze představují neformální setkávání zastupitelů v rámci výkonu jejich mandátu, jejichž cílem je zpravidla připravovat podmínky pro projednání a rozhodnutí věci v konečné podobě právě na veřejném zasedání zastupitelstva a zefektivnit tak schvalovací proceduru. O těchto neformálních schůzkách zastupitelů pak nemusí být vyrozumívána veřejnost a rovněž tak veřejnosti nemusí být umožněn přístup na toto zasedání zastupitelů.[2]

Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory. O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

 K právu občanů obce předkládat přímo vlastní návrhy k zařazení určité věci k projednání do programu zasedání zastupitelstva obce se vztahuje judikatura Krajského soudu v Ústí na Labem ze dne 21. 6. 2006. Z § 94 zákona č.128/200 Sb., obecního zřízení, vyplývá, že občanům obce nesvědčí právo přímo předkládat vlastní návrhy na zařazení určité věci k projednání do programu projednávaných záležitostí v průběhu zasedání zastupitelstva obce. Občan obce má ovšem právo podle §16 odst. 2 písm. f) obecního zřízení požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, přičemž za splnění jistých podmínek musí být tato záležitost projednána do 60 dnů, popř. nejpozději do 90 dnů. Jestliže občan obce toto své právo uplatní v průběhu zasedání zastupitelstva, musí respektovat rámec svých práv daných mu obecním zřízením a jednacím řádem dotyčného zastupitelstva. V žádném případě však nelze směšovat toto ustanovení - §16 odst. 2 písm. f) s § 94 odst. 2 obecního zřízení.[3]

O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nebližší zasedání zastupitelstva obce.   

Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.[4]

Pokud jde o samotné podmínky rozhodování zastupitelstva obce, platí následující dvě pravidla:

• Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.
• K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce.

Výjimku z tohoto pravidla představuje rozhodování zastupitelstva o vyhlášení místního referenda. Přestože požadavek nadpoloviční většiny přítomných zůstává zachován, k přijetí rozhodnutí postačí prostá většina hlasů. Tento fakt lze odůvodnit skutečností, že zastupitelstvo nerozhoduje ve věci samé, nýbrž pouze iniciuje přijetí rozhodnutí hlasováním občanů obce.[5]  

Podle zákona o obcích je možné rozdělit zasedání zastupitelstva obce na tři, případně čtyři druhy:

1. ustavující – první zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce
2. svolaná z podnětu starosty obce (případně jiného člena zastupitelstva)
   - v literatuře označovaná jako řádná
3. svolaná starostou obce (případně jiným členem zastupitelstva) na žádost alespoň třetiny členů zastupitelstva obce nebo hejtmana kraje
   - v literatuře označovaná jako mimořádná
4. náhradní – svolané starostou obce do 15 dnů od ukončení zasedání, pokud zastupitelstvo nebylo usnášeníschopné

Usnesení zastupitelstva, ale i ostatních orgánů obce můžeme rozdělit do několika kategorií[6]:

• dle účinku – normotvorná, konstitutivní, deklaratorní,
• dle obsahu – závazná, doporučující, evidenční, smíšená,
• dle délky platnosti – trvalá s pravidelným hodnocením, termínovaná.

[1] § 91 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

[2] Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30.5.2006 sp. zn. 15 Ca 145/2005

[3] Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.6.2006 sp. zn. 15 Ca 105/2005

[4] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 57

[5] Koudelka, Z.: Samospráva. Praha : Linde, 2007, ISBN: 978-80-7201-665-5, str. 187.

[6] Srov. Býma, M., Samková, P.: Na startu nového volebního období zastupitelstva obce. In Moderní obec, 2006, č. 11, str. 43