Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Veřejnoprávní smlouvy koordinační jako prostředek efektivnějšího výkonu státní správy

SEDLÁČEK Jan 29.11.2015 00:00:00

Obcím je umožněno prostřednictvím tzv. veřejnoprávní smlouvy modifikovat rozsah zákonem jim svěřené přenesené působnosti. Obce, které vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy.[1]

Obecně je veřejnoprávní smlouva dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem. Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejichž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině.[2]

Soukromoprávním smlouvám se smlouva veřejnoprávní přibližuje v tom, že stejně jako ony je dvou či vícestranným právním úkonem, který vzniká na základě dvou či více vzájemně adresovaných a obsahově shodných souhlasných projevů vůle, tedy na základě svobodné nabídky (oferty) a svobodného přijetí návrhu (akceptace). Uzavření veřejnoprávní smlouvy však může podléhat státnímu souhlasu. Na rozdíl od soukromoprávních smluv však veřejnoprávní smlouvy upravují veřejná subjektivní práva a povinnosti pramenící z norem správního práva.[3]  

Veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi subjekty veřejné správy navzájem jsou označované jako veřejnoprávní smlouvy koordinační. Pro uzavírání, změny a rušení veřejnoprávních smluv, kterými se modifikuje rozsah přenesené působnosti obcí, platí, s výjimkami stanovenými zákonem o obcích, pravidla obsažená v části páté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.[4]

Také podle studie Identifikace kompetencí zatěžující výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím jsou Veřejnoprávní smlouvy nejvíce využívanou formou, umožňující přenést výkon některých kompetencí na jinou obec.  Převážná většina smluv se týká řešení přestupků, ostatní smlouvy upravují např. úpravu úřední desky, sociálně-právní ochranu dětí či problematiku sociálního zabezpečení[5].

Uvedená studie poukazuje na to, že i mezi malými obcemi je možnost přenesení určitých kompetencí formou veřejnoprávních smluv hodnocena pozitivně. Za určitou nevýhodu lze považovat finanční zátěž, která je se smlouvami spojena.

 

 

 

[1] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 45

[2] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 228

[3] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 45

[4] Břeň, J. a kolektiv: Obce 2008-2009. Brno: Meritum, 2008, ISBN: 978-80-7357-331-7, str. 46

[5] srov. Galvasová, I. a kol., (2007): Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním  přihlédnutím k malým obcím, závěrečná výzkumná zpráva, [online], [cit. 2009-02-02], http://www.mvcr.cz/clanek/identifikace-kompetenci-zatezujicich-vykon-verejne-spravy-se-zvlastnim-prihlednutim-k-malym-obcim.aspx