Jednotky Sborů dobrovolných hasičů obcí III.

Brázda Radek 29.11.2015 00:00:00

Akceschopnost Jednotky a činnosti při ochraně obyvatelstva

Akceschopnost Jednotky je organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, pokud početní stav hasičů a vnitřní organizace Jednotky jsou v souladu s ustanovením právního předpisu – Zákona o požární ochraně a Jednotka je schopna uskutečnit výjezd k zásahu v časovém limitu dle zvláštního právního předpisu. Dále je Jednotka akceschopná, pokud mají hasiči osvědčení o odborné způsobilosti pro výkon funkce, kterou v Jednotce zastávají, v Jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava a také má za účelem provedení zásahu připravenou požární techniku a věcné prostředky. Může se samozřejmě stát, že Jednotka nebude schopna splnit podmínky akceschopnosti, a proto musí tuto skutečnost velitel Jednotky neprodleně oznámit územně příslušnému operačnímu středisku HZS kraje.

   Jak bylo již uvedeno v minulém příspěvku je Jednotka vnitřně členěna. V jejím čele stojí velitel, který zodpovídá za činnost a připravenost Jednotky, a to přímo zřizovateli – tj. obci. Hasiči v Jednotce určení pro výjezd se v případě JSDH obcí dělí do družstev, kde je samozřejmě podstatná jejich odbornost. Mohou tedy vykonávat funkci řidiče – strojníka, funkci hasiče – nositele dýchací techniky, či mohou být veliteli družstva, prostým členem družstva na pozici hasič apod. Aby ovšem mohli být zařazení do Jednotky, musí splnit základní požadavky – být starší 18 let a být také zdravotně způsobilí k výkonu činností v Jednotce. U všech členů Jednotky pak musí její velitel každoročně prověřovat nejen odbornou způsobilost, která je většinou doplňována školeními pořádanými HZS kraje, ale měl by rovněž prověřit jejich fyzickou způsobilost. U JSDH obcí se asi tato způsobilost příliš neověřuje a je to spíše na posouzení velitele Jednotky, zdali dotyčná osoba je ještě způsobilá vykonávat alespoň některé činnosti v rámci Jednotky.

   Jednotka musí být svým zřizovatelem dostatečně vybavená, a to po věcné a materiální stránce. Se zařazením Jednotky do vyššího stupně plošného pokrytí pak vzrůstají požadavky na vybavení Jednotky. Z vlastní zkušenosti s Jednotkou zařazenou mezi Jednotky JPO III mohu říci, že výbavu Jednotky je třeba stále udržovat a obnovovat, případně samozřejmě pořizovat vybavení nové. Minimální vybavení jednotek je stanoveno vyhláškou ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., v platném znění. Zároveň musí být členové Jednotky vybaveni základními osobními ochrannými prostředky a rovněž musí být vybaveni společnými ochrannými pracovními prostředky jako jsou například: autonomní dýchací přístroj, oděv pro práci s nebezpečným hmyzem, ochranné rukavice antivibrační, ochranná přilba pro práci s motorovou pilou atd.

   Pokud má Jednotka dostatečné věcné a materiální vybavení je jistě lépe způsobilá k výkonu činností při mimořádných událostech, kdy je třeba chránit především obyvatelstvo. Při záchranných pracích mají Jednotky SDH obcí mnoho úkolů, které buď přímo samy řeší či se podílejí na jejich řešení. Při záchranných a likvidačních pracích se podílí zejména na technické pomoci při odstraňování následků mimořádných událostí (například odstraňování spadlých stromů po větrných smrštích), zajišťují protipovodňovou ochranu v obci (myšleno mobilní hrazení, případně pytlování pro zesílení hrází apod.), čerpají vodu ze zatopených prostor, pomáhají při pátrání a vyhledávání osob. Jednotka se samozřejmě musí podílet na evakuaci obyvatel z ohrožených míst, jakož i zajistit varování obyvatel a při samotné mimořádné události musí být schopna podílet se na humanitární pomoci a zajištění podmínek pro nouzové přežití.

Radek Brázda