Zprávy redaktorů

Povodně a protipovodňová ochrana III.

Brázda Radek 29.11.2015 00:00:00

Povodňové plány

Povodňovými plány jsou dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

   Obsah povodňových plánů se dělí na:

a)věcnou část

Tato část zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku a dále také údaje pro směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

b)organizační část

Tato část obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi, včetně organizace hlásné a hlídkové služby,     

c) grafickou část

Tato část obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, dále obsahuje hlásné profily a informační místa.

   Vodní zákon ve svých ustanoveních rozeznává několik úrovní povodňových plánů. Jedná se především o povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni, dále se jedná o povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností a povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti  ve spolupráci se správci povodí. Všechny tyto povodňové plány pak zastřešuje Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.

   U povodňových plánů obcí (včetně obcí s rozšířenou působností) a krajů musí zpracovatelé každoročně prověřit jejich aktuálnost, a to stejně jako v případě povodňových prohlídek zpravidla před obdobím jarního tání. Tato prověření pak dokladují, a pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní se tak neprodleně.

   Věcnou a grafickou část povodňového plánu a jeho změny předkládají zpracovatelé nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.

   Mimo tyto povodňové plány se zpracovávají plány také pro stavby a pozemky ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo které mohou zhoršit průběh povodně. Tyto povodňové plány zpracovávají vlastníci daných nemovitostí. Struktura těchto plánů je totožná s výše popsanými povodňovými plány. Soulad těchto plánů potvrzuje povodňový orgán obce, v případě přesahu nebo většího vlivu na okolí potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán.