Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Czech POINT a obce III.

Kříž Erich 29.11.2015 00:00:00

jednotný informační prostor

Jednotný informační prostor je nutnou součástí eGovernmentu pro fungovaní dalších součástí, mezi které patří i Czech POINT. Byl zřízen, stejně jako samotný Czech POINT, na základě zákona č. 365/2000 Sb. (zákon o informačních systémech veřejné správy) a zákona č. 111/2009 Sb. (zákon o základních registrech) a jeho správa tvoří hlavní činnost Odboru hlavního architekta eGovernment. V tomto díle si řekneme o tomto rozhraní, které je součástí systému Czech POINT, více, zejména o tom, jaký má legislativní základ a jak funguje v prostředí obecních úřadů.

Ze zákona o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.) a ze sekundárních předpisů (vyhlášek) vztahujících se k zákonu 365/2000 Sb. vyplývá, že do centrálních registrů a do systému Czech POINT mají přístup pouze orgány veřejné moci (viz zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád), případně fyzické osoby, kterým byl výkon veřejných pravomocí svěřen zvláštním zákonem (viz zákon č. 358/1992 Sb – notářský řád). Není tedy možné, aby byl registr přímo přístupný třetím osobám.

Z toho důvodu byl zřízen Jednotný informační prostor. Jde o adresář, ve kterém jsou uvedeny osoby mající přístup do veřejných rejstříků, ať již jsou to zaměstnanci obecních, krajských nebo finančních úřadu, případně notáři. Každá osoba má v tomto rejstříku specifikováno, ke kterým registrům má přístup a do jaké míry, tedy jestli může pouze zjišťovat údaje z registru (toto je případ pracovníků obecních úřadů obsluhující Czech POINT), nebo do databází mohou i zasahovat (například živnostenský odbor).

Způsoby, kterými lze čerpat údaje z veřejných registrů jsou celkem tři. Pro obce z pohledu Czech POINT jsou ale zajímavé pouze dvě z nich: jde o formuláře Czech POINT a o žádost prostřednictvím datové schránky. Zatímco k vyřízení prvního druhu žádosti jsou potřeba minuty, odpovědět na zprávu v datové schránce trvá podstatně déle, neboť to neprobíhá automatizovaně. Posledním způsobem je pak přístup přímo do daného speciálního systému – zde za příklad v případě obcí může opět sloužit živnostenský odbor a živnostenský rejstřík.

Z výše uvedeného vyplývá, že zřízením kontaktního místa Czech POINT obce poskytují službu nejen občanům, ale i samy sobě – sběr údajů, které potřebují pro svoji činnost je s tímto rozhraním mnohem rychlejší. Rovněž uživatelský komfort směrem k občanům je neporovnatelný, výhledově navíc lze počítat, jak ukazují příklady z Estonska, s pokračující elektronizací státní správy.