Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Územní plánování II.

Kříž Erich 29.11.2015 00:00:00

územní řízení

V druhém díle této minisérie si rozebereme základy územního plánování v obcích – jaké pravomoci má ten který orgán a na co nesmí zapomenout. Jak již bylo napsáno v prvním díle, úprava vychází zejména ze stavebního zákona (zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu), jeho prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu) a v neposlední řadě také správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), který je používán subsidiárně, tedy v případech, kdy není zcela vyčerpána speciální úprava.

V tomto díle probereme problematiku územních rozhodnutí. Územní řízení je vedle zjednodušeného územního řízení jediným prostředkem, jak dosáhnout územního rozhodnutí. Platí, že příslušným úřadem je vždy stavební úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází (§ 84 odst. 1 stavebního zákona). Účastníky stavebního řízení jsou pak žadatel, obec, ve které má být záměr uskutečněn (je důležité si uvědomit, že to může být obec odlišná od obce, jejíž stavební úřad o vydání rozhodnutí rozhoduje), vlastník příslušného pozemku nebo stavby, osoby, jejichž vlastnická práva k nemovitostem mohou být přímo dotčeny a dále osoby, o nichž to zvlášť stanoví zákon (§ 85 stavebního zákona) – zde se může jednat například o orgán ochrany přírody a krajiny, pokud se požadovaný záměr uskutečňuje v oblasti s nějakým stupněm ochrany.

Žadatel podává úřadu žádost, která musí obsahovat určení toho, čeho se týká a co se navrhuje (tedy návrh rozhodnutí), kromě toho také osobní údaje v případě fyzické osoby nebo identifikační údaje osoby právnické (§ 37 odst. 1,2 správního řádu). Mimoto musí obsahovat právní titul k pozemkům, na kterých se vydání územního rozhodnutí požaduje, závazná stanoviska dotyčných orgánů, stanoviska a případné smlouvy vlastníků veřejné a dopravní infrastruktury (například Správa železniční dopravní cesty) a dokumentaci včetně technické zprávy (§ 86 odst. 2 stavebního zákona).

Po obdržení žádosti stavební úřad na úřední desce oznámí zahájení územního řízení (§ 87 odst. 1), přičemž stanoví lhůtu ne kratší než 15 dní, ve které mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska, nebo místo stanovení lhůty stanoví místo a čas ústního jednání k projednání žádosti, na které jsou pozváni všichni účastníci řízení a zástupci dotčených orgánů.