Kdy v případě dědění přichází na řadu zákon?
Prudíková Dana 29.11.2015 00:00:00
Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.
Pokud zůstavitel nesepíše ani dědickou smlouvu ani závěť, a soud tak nezná poslední vůli zůstavitele, jak si představoval se svým pozůstalým majetkem naložit, dědí se podle tzv. zákonné posloupnosti, tedy pravidel, která jsou vepsány v zákoně prostřednictvím tzv. dědických tříd. V první třídě dědí děti a manžel zůstavitele, každý z nich stejným dílem. Pokud nedědí potomci, přichází v druhé třídě dědiců kromě manžela na řadu rodiče a ti, co žili se zůstavitelem poslední rok ve společné domácnosti. Pokud nedědí manžel, ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě sourozenci zůstavitele a ti, kteří s ním žili poslední rok ve společné domácnosti. Ve čtvrté třídě pak dědí prarodiče zůstavitele, pokud nedědí nikdo podle předchozích pravidel. Úprava prvních 4 dědických tříd zůstává téměř totožná, jak jsme ji znali podle starého občanského zákoníku.
Nově nicméně neexistují pouze 4 dědické třídy, ale v zákoně je jich zachyceno celkem 6. To znamená, že se rozšiřuje počet příbuzných, kterým majetek připadne před státem. Pátá třída zahrnuje prarodiče rodičů zůstavitele, a pokud nedědí ani ti, přichází na řadu dědici šesté dědické třídy, kterými jsou děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, případně jejich děti (tj. sestřenice a bratranci zůstavitele). Tzn. zatímco ještě v roce 2013 by majetek zemřelé osoby, která nesepsala závěť a která nemá blízké příbuzné (manželku, děti, rodiče, prarodiče či sourozence) připadl státu jako tzv. odúmrť, může od roku 2014 dědit v takovém případě bratranec či sestřenice zůstavitele.
Občanský zákoník rovněž stanoví pravidla, podle jakých podílů se má v konkrétní dědické třídě dědit, tj. kolik majetku jednotlivým dědicům připadne. Obecně platí, že všichni dědici ve stejné třídě dědí stejným dílem, tj. když například v první třídě dědí dvě děti a manžel, každý z dědiců dostane třetinu z pozůstalosti. Zákon však podíly v jednotlivých třídách dále konkretizuje. V nové páté třídě připadá polovina dědictví prarodičům zůstavitelova otce a druhá polovina prarodičům zůstavitelovy matky. V nové šesté třídě dědí opět všichni stejným dílem.
Aby každý dědic dostal skutečně to, na co má ze zákona nárok, snaží se úprava v novém občanském zákoníku ošetřit i situaci, kdy si v dřívějších dobách dědicové cenný movitý majetek (starožitný nábytek, obrazy) z domu zůstavitele odváželi, aby se nemuseli dělit s ostatními dědici či věřiteli. Zákoník tedy opustil pravidlo, že za dluhy zůstavitele jeho dědicové odpovídají pouze do výše nabytého dědictví a přiklonil se k principu, že na dědice přechází povinnost splatit dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Této povinnosti se nicméně dědic zprostí, pokud sepíše veškeré jmění zůstavitele a učiní tzv. výhradu soupisu. V tomto případě hradí dluhy jen do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by se nicméně později prokázalo, že v soupisu nebylo uvedeno vše a něco z dědictví zůstavitele se dočasně podařilo před ostatními zatajit, ochrana ve formě soupisu pozůstalosti se neuplatní a dědic bude muset uhradit všechny zůstavitelovy dluhy.