Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Na koho při sepisování závěti rozhodně nezapomenout?

Prudíková Dana 29.11.2015 00:00:00

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.

Existuje určitá skupina dědiců, na kterou byste neměli při sepisování závěti zapomenout. Resp. i když ji opomenete, zákon na ně pamatuje a z dědictví jim vždy něco připadne. Jedná se o tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou pouze děti zůstavitele, a pokud tito nedědí, tak jejich děti (nejedná se o manžela či partnera). Platí, že nezletilé dítě musí dostat alespoň tři čtvrtiny svého zákonného podílu (podle staré právní úpravy to byl celý podíl), zletilé dítě pak čtvrtinu takového podílu (podle staré právní úpravy to byla polovina podílu). Podíly jsou tedy oproti dřívější úpravě menší. Souvisí to s větším důrazem na zůstavitelovu svobodu pořídit s majetkem dle jeho vůle – může zohlednit nejrůznější specifika konkrétní situace (například pokud zemře zůstavitel bez manželky s jediným nezletilým synem, může závětí pořídit například ve prospěch své partnerky o čtvrtině svého dědictví, zatímco dříve se nemusel se sepisem závěti vůbec obtěžovat, neměl by totiž žádnou možnost, jak svoji vůli zrealizovat – nezletilé dítě by muselo podle litery zákona dostat vše.

Jediným způsobem, jak může zůstavitel svému nepominutelnému dědici odejmout právo domáhat se svého podílu, je jeho vydědění. Aby se tak mohlo stát, musí být naplněn některý z důvodů, na které zákon pamatuje. Vydědit lze dědice, který

 

  • zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
  • neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
  • byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,
  • vede trvale nezřízený život,
  • je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tomto případě musí být povinný díl odkázán dětem nepominutelného dědice.

Důvody pro vydědění jsou oproti dřívějšímu stavu zpřesněny, nyní již například lze dědice vydědit za spáchání jak úmyslného, tak i nedbalostního trestního činu – podmínkou pouze bude, že okolnosti musí svědčit o zvrhlé povaze pachatele. Zcela nově je také formulován poslední důvod spočívající v zadluženosti a marnotratnosti, který je veden obavou, že se nepodaří zachovat rodinný majetek do budoucna.

Novinkou je také, že důvod vydědění nemusí být uveden v listině o vydědění. Pokud nicméně zůstavitel nevysloví konkrétní zákonný důvod vydědění, musí se tento důvod proti dědici prokázat, jinak má na svůj zákonný podíl nárok.