Novinky u nejčastějších smluvních typů

Prudíková Dana 29.11.2015 00:00:00

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.

Asi nejjednodušší smluvní typ je darovací smlouva, kdy jedna ze stran daruje něco druhé, aniž by čekala nějaké protiplnění. Smlouva nemusí být písemná (pokud se nejedná o věci zapisující se do veřejného seznamu – tedy katastr nemovitostí). Připouští se možnost darovat všechen svůj majetek nebo i majetek, který teprve vznikne. Z něj ale pouze polovinu.

Stejně jako u dědictví se omezuje darování osobě, která provozuje zařízení, ke se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána. Takové darování je neplatné, pokud k němu došlo v době, kdy byl dárce v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby.

Dar je možné odvolat jednak pro hrubý nevděk obdarového vůči dárci (pokud ublíží obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy), či pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze (pouze pokud se tak stalo bez dárcova zavinění a pokud sám dárce nemá na své živobytí; dárce může v tomto případě požadovat také vyplacení částky obvyklé ceně daru, ale maximálně v rozsahu, v jakém se mu nedostává na výživu).

Nejobvyklejší smluvní typ je zase kupní smlouva. Úprava koupě je dispozitivní, tedy ujednání lze přizpůsobit přáním a požadavkům smluvních stran. Občanský zákoník nicméně zpřesňuje některá vedlejší ujednání, která lze sjednat. Výhradou zpětné koupě a nově také zpětného prodeje vzniká kupujícímu či prodávajícímu povinnost převést na požádání věc druhé straně za úplatu zpátky. Nově je možné si vyhradit zpětnou koupi i u věcí nemovitých. Výhrada lepšího kupce je vedlejším ujednáním, kterým může prodávající dát přednost lepšímu kupci, pokud se přihlásí v určené lhůtě (pokud není ujednáno jinak, tak u movitých věcí činí tato lhůta tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy). Který kupec je lepší, rozhoduje prodávající. Může dát přednost i tomu, kdo nabízí nižší cenu (například proto, že je to příbuzný). Koupě s podmínkou, že věc kupující ve zkušební době schválí. Pokud si strany neujednají zkušební lhůtu, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Když si zase prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, stane se kupující vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci ale na kupujícího přechází už jejím převzetím.

Zákoník mění práva při porušení smlouvy. U podstatného porušení smlouvy (prodej věci s tak závažnou vadou, o které bylo už při uzavírání kupní smlouvy jasné, že by si kupující věc s takovou vadou nekoupil) se práva kupujícího rozšiřují. Bude si moci vybrat, jestli chce věc vyměnit, opravit, zda přistoupí na slevu nebo od smlouvy úplně odstoupí. Pokud dojde k nepodstatnému porušení smlouvy, má kupující právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny, která odhadem odpovídá jeho právu na slevu

U smlouvy o dílo občanský zákoník přebírá a zpřesňuje úpravu dříve obsaženou v obchodním zákoníku. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje samostatně, s vlastními prostředky a na vlastní odpovědnost a riziko pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit smluvní cenu. Zhotovitel nepodléhá při provádění díla pokynům objednatele, ledaže by to bylo ujednáno. I v takovém případě však za výsledek odpovídá zhotovitel, a proto musí případné příkazy objednatele s dostatečnou péčí prověřit a upozornit ho na jejich případné vady.

Novinkou jsou zvláštní ustanovení pro stavbu jako předmět díla a pro dílo s nehmotným výsledkem. Při smlouvě o dílo jde určit cenu díla odhadem, přičemž skutečnou cenu pak určí zhotovitel. Pokud však podstatně překročí odhad, může objednatel od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo žádat o spravedlivé zvýšení ceny díla (či zrušení smlouvy), pokud nastane mimořádná a nepředvídatelná okolnost ztěžující dokončení díla. Zhotovitel má právo rovněž požadovat v průběhu zhotovování díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím na vynaložené náklady. Okamžik splnění díla je definován předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu.