Jak se hradí škoda?

Prudíková Dana 29.11.2015 00:00:00

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.

Když občanský zákoník zmiňuje škodu, myslí tím ztrátu na majetku. Přitom nejde pouze o skutečnou škodu, ale i o ušlý zisk. Když se hovoří o nemajetkové újmě, tak má občanský zákoník na mysli nikoliv ztrátu na majetku, ale zásah do zdraví, osobnosti atp. Újma je pak obecný pojem, který myslí jak škodu, tak nemajetkovou újmu. Dochází k ní, porušil–li škůdce své povinnosti, pokud se nejedná o nutnou obranu (když někdo odvrací bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok) nebo krajní nouzi (když někdo odvrací přímo hrozící nebezpečí újmy nemusí hradit při tom způsobenou škodu, pokud nebylo možné škodu odvrátit jinak a vzniklá škoda neměla dopad stejně závažný nebo ještě závažnější, následek, který původně hrozil). Při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně nebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo útok či jiné nebezpečí odvracel.

Nový zákoník rozlišuje, jestli škůdce porušil zákon, smlouvu nebo dobré mravy. Při porušení dobrých mravů se hradí újma způsobená úmyslně. Při porušení zákona se hradí újma způsobená byť i jen nedbalostí. Při porušení smlouvy se hradí újma bez ohledu na zavinění, ale lze se jí zprostit, pokud škůdce prokáže, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (např. vyšší moc nebo zavinění jiného).

Majetková škoda se nahrazuje uvedením do původního stavu (opravou) nebo odškodněním v tržní ceně, nemajetková újma poskytnutím tzv. „přiměřeného zadostiučinění“ (satisfakce). Pro určení peněžité náhrady majetkové škody se vychází z ceny obvyklé v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnově věci celkově vynaložit (tj. výše náhrady se nesnižuje podle opotřebování poškozené věci). Nemajetková újma se hradí pouze tehdy, je-li to ujednáno, nebo pokud to výslovně stanoví zákon.

Revoluce nastala při určování ceny za zničené zdraví či usmrcení blízké osoby. Zatímco dříve byla tato cena určována zejména ministerskou tabulkou a např. za usmrcení dostal pozůstalý „jenom“ 240 tis. korun, tak nový občanský zákoník konkrétní částky zrušil a nutí každý případ posuzovat individuálně. Aby bylo rozhodování orgánů předvídatelné, vydal Nejvyšší soud metodiku, která mimo jiné přisuzované částky zvyšuje a současně by měla i přispívat k snadnějšímu odškodňování poškozených pojišťovnami.

V rámci bolestného došlo nezávazně jako doporučení na základě metodiky Nejvyššího soudu k zvýšení částek oproti minulosti zpravidla na dvojnásobek. Při posuzování zmaření společenského uplatnění se nicméně kompletně změnil přístup, nově se vychází z procenta zmaření společenského života za současného zohlednění jak objektivního hlediska (vztah k průměrnému poškozenému), tak subjektivního hlediska (specifika daného případu - zejm. věk, míra zapojení do společenských aktivit atp.), přičemž 100 % zmaření zapojení do společenského života se obecně stanoví jako 400násobek průměrné měsíční hrubé mzdy, tedy zhruba na 10 000 000 Kč.

Některé novinky se týkají i stávajících skutkových podstat, kdy se povinnosti nahradit škodu vzniklou z provozní činnosti mohou zprostit všichni, kteří prokáží, že vynaložili veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Pokud jde nicméně o provoz zvlášť nebezpečný (např. elektrárna), bude jejich provozovatel odpovědný za škodu bez ohledu na to, jakou péči věnoval tomu, aby k ní nedošlo.  

Další novinky se týkají zohlednění nových skutků, při kterých může vzniknout škoda, jde například o škodu způsobenou zvířetem, nebo o škodu způsobenou informací nebo radou a škodu na nemovité věci. Vzhledem k tomu, že zvířata jsou předmětem jiného textu, lze na tomto místě zmínit například zpřesnění odpovědnosti každého za poskytnutou informaci. Osoba vykonávající určité povolání či hlásící se k určitému stavu (jako například lékař) odpovídá, pokud způsobí neúplnou či nesprávnou informací či radou podávanou za úplatu škodu. Tuto pak musí nahradit.

Zákoník také myslí na situaci, kdy je škoda způsobena na věcech, ke kterým má poškozený zvláštní vztah. Jedná se o nenahraditelné či jinak památeční předměty. Škůdce v těchto případech hradí nejenom tržní cenu poničených věcí, ale také mimořádnou cenu, která může být několikanásobně vyšší, neboť při jejím stanovení hraje významnou roli i osobní vztah poškozeného k poničené věci. Cena zvláštní obliby se hradí, pokud škůdce věc poškodil ze svévole či škodolibosti.