OP ŽP

Ferschmannová Vendula 29.11.2015 00:00:00

Operační program Životní prostředí ve staronovém kabátu (a s polovinou prostředků)

Ačkoliv některé z nových operačních programů prošly zásadnějšími změnami, nedá se to rozhodně prohlásit o Operačním programu Životní prostředí, který v roce 2015 pomalu spouští své finanční mechanismy. Jelikož z pohledu obcí se jedná o jeden z nejvýznamnějších zdrojů financování investičních projektů, podívejme se na jeho strukturu podrobněji.

Než začneme analyzovat jednotlivé prioritní osy, podívejme se, s jakými prostředky lze v následujících letech reálně počítat. V přepočtu na koruny je vyčleněna do roku 2020 alokace zhruba 75 miliard korun, což je o téměř polovinu méně, než ve stávajícím dotačním období. Příčinou byly velké problémy s čerpáním, které dřívější program měl právě v době, kdy se stanovovaly finanční alokace na budoucí etapu evropských strukturálních a investičních fondů. Nelze však vyloučit, že v případě rychlého a bezproblémového čerpání může být rozpočet tohoto operačního programu v roce 2017 navýšen.

Struktura nového operačního programu je přehledná, člení se do 5 prioritních os, které fakticky pokrývají všechna témata předchozího programu. O to horší je skutečnost, že v některých oblastech nás čeká opravdu žalostně málo prostředků. Začneme-li hned první, kterou lze označit obecným pojmem „voda“, zjistíme, že u nejžádanějšího cíle – týkajícího se čištění odpadních vod a zajištění dodávek pitné vody je vyčleněna částka zhruba 350 mil. EUR. Z programu však bude hrazeno i budování protipovodňových opatření v intravilánech a extravilánech.

Druhým okruhem investic je pak ochrana ovzduší. Zde bude velká většina alokovaných prostředků vyčleněna na grantová schémata jednotlivých krajů. Žargonem se někdy označují jako kotlíkové dotace a budou určeny domácnostem na výměnu kotlů, které nesplňují příslušné emisní limity. Obec by zde měla fungovat zejména coby zprostředkovatel informací o těchto dotačních příležitostech.

Třetí prioritní osa se zaměří na odpady. Pro obce je nejdůležitější, že budou opět podporovány projekty na zkvalitnění třídění a recyklace odpadů, výstavba sběrných dvorů, ale i kompostáren pro nakládání s BRKO. Na co si však musí obce při přípravě žádostí jistě dát v budoucnosti pozor, je územní dopad a regionální souvislosti investice. Projekt, který svým zaměřením neodpovídá trendům a strategickým záměrům nakládání odpady v regionu, patrně nyní nebude úspěšný. I proto je třeba pohlídat všechny vznikající strategie rozvoje území a také být ve spolupráci se starosty okolních obcí, jejichž souhlasy jsou často pro realizaci projektu podmínkou.

Opatření v krajině se linou celou prioritní osou č. 4. Umožní realizovat výsadbu sídelní zeleně, ale i ve volné krajině (např. pořizování ÚSES). Cílem je posílit biodiverzitu, schopnost krajiny zadržovat vodu a eliminovat důsledky kimatické změny. Velkým trendem posledních měsíců je také budování či údržba vodních ploch. Zajímavostí a novinkou čtvrté osy OP ŽP je aplikace metody komunitně vedeného místního rozvoje. V praxi to bude znamenat, že místní akční skupiny, které svým územím leží v CHKO nebo v národním parku, budou moci rozdělovat dotační prostředky na některé specifické cíle (např. výsadba zeleně, lividace invazních druhů rostlin).

Poslední, pátá prioritní osa, má vést ke snižování energetické náročnosti veřejných budov. OP ŽP je tak jeden z trojice programů, který toto téma řeší. Zmiňme, že například Integrovaný regionální operační program je v tomto směru zaměřen na bytové domy. Výzvy vycházející z páté prioritní osy pak také umožní investovat do výstavby veřejných budov, a to zejména jako kompenzace vícenákladu pro dosažení pasivního energetického standardu.