Pozemkové úpravy: nástroj rozvoje obce

Ferschmannová Vendula 29.11.2015 00:00:00

Pozemkové úpravy: nástroj rozvoje obce

Společenské změny po roce 1989 vrátily pozemkové vlastnictví postupně zpět do rukou privátních majitelů, jejichž rodiny na půdě po mnoho generací hospodařili. Technologický skok, který zcela změnil charakter obdělávání půdy, však učinil z většiny těchto pozemků samostatně obtížně obhospodářovávatelné plochy. Další podstatnou změnou ve venkovském prostoru je také enormní snížení počtu pracujících v zemědělské výrobě a zejména snížení počtu zemědělských podnikatelů na jednotlivce či jednotlivé společnosti, které půdu obdělávanou půdu zpravidla nevlastní a hospodaří na ní na základě pachtovních smluv. To vše ukazuje, že nároky na uspořádání pozemků se za poslední půlstoletí radikálně změnily.

Stav krajiny jako celku také ve většině oblastí není po desítkách let kolektivizace a zcelování půdy vůbec uspokojivý. V mnohých případech zcela zaniklo původní členění krajiny na terénní hrany – agrární terasy a meze, polní cesty lemované alejemi stromů a z krajiny ve velké míře zmizely také mnohé vodní prvky.

Reakcí na tyto zásadní změny je nástroj, který se nazývá pozemkové úpravy. Jedná se o postup, kterým dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků tak, že dochází v rámci řešeného území ke scelení roztříštěných parcel a umožnění přístupu k nim. Zohledňována je bonitní klasifikace jednotlivých pozemků, jejich hodnota i umístění. Ruku v ruce se změnami prostorového uspořádání se upravují také vlastnická práva a věcná břemena. Tímto postupem se optimalizuje pozemková struktura v extravilánech, v drtivé většině případů na zemědělské půdě. Cílem je umožnit jednoduché a efektivní zemědělské hospodaření, zlepšit stav krajiny budováním společných zařízení, zvýšit retenční potenciál krajiny, obnovit její přirozenou strukturu a vzhled. Provedením pozemkových úprav dochází také k digitalizaci pozemkového katastru, sjednocení, zjednodušení a vhodnější uspořádání vlastnických vztahů k půdě.

Vlastní proces pozemkových úprav je upraven zákonem č. 139/2002 Sb. Tento zákon upravuje řízení, veškeré postupy a lhůty. Definuje rovněž roli všech aktérů tohoto procesu od vlastníků půdy přes obecní samosprávu až po pozemkový úřad a zpracovatele pozemkových úprav.

Dle rozsahu a formy dělíme pozemkové úpravy do dvou základních skupin: 1.) jednoduché pozemkové úpravy a 2.) komplexní pozemkové úpravy. První jmenované opatření slouží k řešení dílčího problému, např. na části jednoho katastru s cílem vyřešit majetkové uspořádání, příděly či jiný konkrétní problém. Komplexní pozemkové úpravy jsou naopak dlouhodobější proces vedoucí ke celkové změně uspořádání pozemkového katastru mimo intravilán obce s cílem úpravy vodohospodářských zařízení, polních cest, přístupů k pozemkům, scelení vlastnictví půdy, zavedení protierozních opatření a územních systémů ekologické stability.

Řízení o pozemkových úpravách je proces, který má svá přesná pravidla a je upraven §5 a §6 výše citovaného zákona. Účastníky tohoto procesu jsou vlastníci pozemků a fyzické osoby, jejich vlastnictví může být realizací pozemkových úprav dotčeno, dále obce, na jejichž správním území jsou pozemkové úpravy realizovány a příp. i některé další dotčené subjekty.

Zahájení pozemkových úprav se děje zpravidla na žádost obce či přímo významné části samostných vlastníků, přičemž je třeba doložit souhlasy za více než 50% výměry dotčeného území. Na úvodním jednání je zvolen sbor vlastníků. Pozemkovým úřadem je zase vybrán zpracovatel pozemkových úprav.

Pod jeho vedením je následně realizováno stanovení obvodu pozemkových úprav. Dále je proveden soupis nároků vlastníků pozemků. Ten zohledňuje výměry pozemků, jejich hodnoty a požadavky jednotlivých vlastníků. Nedílnou součástí realizace je také příprava plánu společných zařízení. Jedná se o polní a lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod., kterými se zpřístupňují pozemky, umožňuje se racionální hospodaření a zajišťuje se prostupnost krajiny. K jejich zřízení se přednostně používá státní půda, která je na daném katastrálním území k dispozici.

Dalším krokem je projednání návrhu nových pozemků. Hlavními kritérii, která je třeba zpracovatelem dodržet, je cena, výměra a vzdálenost. Všechny tyto faktory mají přesně dané intervaly, ve kterých je nutné úpravy realizovat.

Závěrečná fáze je zahájena závěrečným jednáním, pak po uplynutí příslušných lhůt je pozemkovým úřadem vydáno rozhodnutí o schválení pozemkové úpravy dle §11 zákona o pozemkových úpravách a následně rozhodnutí o přechodu a výměně vlastnických práv. Pak probíhá samotné vytýčení hranic pozemků, přičemž každý vlastník má nárok na jedno vytýčení v bezplatném režimu. Zcela v závěru pak probíhají realizace společných zařízení podle zpracované projektové dokumentace.

Proces realizace pozemkových úprav není jednoduchý a často vyvolává řadu dotazů občanů. Při tak rozsáhlé rekonfiguraci pozemkové struktury nelze vyloučit ani některé spory. Role obce je v celé věci nezastupitelná a to nejen v rovině dikce zákona, ale také v oblasti animace a moderování celého procesu. Komplexní pozemkové úpravy jsou během na dlouhou trať, a to v horizontu několika let. Výsledek však z pohledu rozvoje obce vždy představuje významný historický milník.